Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnávání středoevropských jazyků: za horizont strukturních rysů a lexikálních přejímek
Januška, Jiří ; Starý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tóth, Sándor János (oponent) ; Newerkla, Stefan Michael (oponent)
Disertační práce Porovnávání středoevropských jazyků: za horizont strukturních rysů a lexikálních přejímek se soustředí na zhodnocení a přehodnocení přístupu k výzkumu jazyků střední Evropy. Hlavním cílem předkládané práce je (1) podat přehled dosavadních poznatků o porovnávání středoevropských jazyků, (2) na jeho základě naznačit možné nové směřování němu přispět. Druhá kapitola práce se věnuje areálové lingvistice, jakožto disciplíně zaměřené na výzkum podobnosti a konvergence geograficky blízkých jazyků, a zejména jejímu ústřednímu pojmu . Představuje okolnosti jeho vzniku, jeho různé definice a jeho kritické (pře)hodnocení pracích současných areálových lingvistů. Třetí kapitola sumarizuje výzkum středoevropských jazyků: různé koncepce středoevropského (popř. dunajského) jazykového svazu vzájemné vlivy lexika a frazeologie těchto jazyků a popisy situací jazykového kontaktu v areálu. Tento přehled ukázal, že hlavními doménami porovnávání jazyků areálu dosud byly strukturní rysy a lexikální přejímky a kalky. Novější vývoj lingvistiky, jak je naznačeno ve čtvrté kapitole, však operuje rovněž s jazykovými jednotkami, které překlenují a relativizují -lexikon. Nabízí se tedy, aby se rovněž komparativní výzkum středoevropských jazyků soustředil na tyto jevy zahrnutelné pod pojem idiomatičnosti. Pátá kapitola...
Slavonic articles in areal context: a contribution to explicatiove contrastive linguistics
Vykypěl, Bohumil
In the present paper, the author deals with the category of "article" in languages of North, Central and South-Eastern Europe.
Český jazykový atlas a čeština
Kloferová, Stanislava
Český jazykový atlas představuje stav českých dialektů na konci 20. stol. Díky originální koncepci díla jsou zde názorně představeny a vysvětleny tendence, které probíhají v našich dialektech již od středověku. Areálově tak lze zdůvodnit např. posuny v gramatickém plánu, specifika lexikální zásoby, ale též existenci nářečních předělů známých i doposud neznámých. Není pochyb o užitečnosti ČJA pro interdisciplinární, zejména diachronně orientovaná studia (např. etymologická nebo onomastická). Dílo je cenné také pro studium současné češtiny – pro pochopení normativních/kodifikačních regulí/pravidel nebo vývoje a podoby běžné mluvy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.